1 - Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 - Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte,) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
3 - Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
4 - A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
5 - A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 - Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
7 - Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 - Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 - Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
10 - Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
11 - Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 - Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 - Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
14 - A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 - A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 - Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
17 - A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
18 - A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 - Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 - Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
21 - Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
22 - Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 - Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 - Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 - Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 - Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 - Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 - A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 - Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
30 - Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 - Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 - Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
33 - Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 - Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
35 - Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
36 - Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 - A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
38 - Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 - Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 - A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
41 - Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 - Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
43 - Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 - Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
45 - Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
46 - Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
47 - První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
48 - Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
49 - A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
50 - Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 - Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 - Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 - Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 - A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55 - Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56 - Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
57 - Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 - Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
